Seznam přednášejících a účinkujících na 22. ročníku
Seznam přednášejících a účinkujících na 22. Akademických týdnech 2012:
Erika Bezdíčková nar. 1931 v Žilině. V r. 1944 byla rodina v rámci rasových zákonů odsunuta do Osvětimi, kde zahynuli oba rodiče i většina širší rodiny. Po přesunech do dalších pracovních táborů v Německu utekla z pochodu smrti a po válce se mnoho měsíců bezprizorná toulala Evropou. Jako šestnáctiletá se vdala a měla dvě děti. Po rozvodu musela dlouhá léta bojovat o svého prvního syna, kterého jí manžel, dobře postavený komunista, odebral. V padesátých letech pracovala v Československém rozhlase v Praze. Po druhém sňatku odešla do Loun, kde působila jako redaktorka okresního vysílání rozhlasu po drátě. Začátkem šedesátých let přišla do Brna, kde se v podniku Brněnské výstavy a veletrhy stala cizojazyčnou korespondentkou, pak redaktorkou a nakonec zde vedla tiskové středisko pro zahraniční novináře. Na počátku normalizace musela z BVV odejít. Nakonec našla místo v Technických novinách v Bratislavě, kde jako redaktorka psala o vědě a technice z Čech a Moravy až do roku 1989. Zároveň různě překládala, dosud příležitostně simultánně tlumočí z němčiny a maďarštiny. V roce 1973 se znovu provdala a žije v Brně.
P. Josef Čunek SJ nar. 1955. Do jezuitského řádu vstoupil tajně v roce 1979 ovlivněn slovenským jezuitou Jozefem Porubčanem a fascinován myšlením P. Pierra Teilharda de Chardin. Po studiích filosofie a teologie v Litoměřicích byl v roce 1985 vysvěcen na kněze. Působil v mnoha moravských farnostech. Po revoluci působil krátce ve Vatikánském rozhlase a jako socius magistra noviců v Kolíně. Poté absolvoval třetí probaci v Polsku a 31. července 1996 složil v Praze slavné sliby. V tomtéž roce se stal magistrem noviců českého a posléze československého noviciátu. Nyní působí jako rektor kostela sv. Ignáce v Praze a představený tamější komunity.
Alžběta Drexlerová vystudovala katolickou teologii na CMTF UP v Olomouci, kde pokračuje v doktorandském studiu. Působí také v Centru judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových na FF UP v Olomouci.
P. Dr. Vojtěch Eliáš je známý pedagog a katolický kněz. Studoval teologii v Praze a v Římě. Jako kněz působil ve farnostech v Příbrami, v Dobříši, v Hostivicích, při kostele sv. Ludmily na Praze 2 a vypomáhal také v několika anglicky hovořících pražských farnostech. Od roku 1992 působí i jako pedagog, vyučoval na Arcibiskupském gymnáziu, na VOŠ Jabok v Praze a na KTF UK. Od roku 2002 byl pověřen vedením katedry praktických oborů a je proděkanem na KTF UK. V roce 2010 se navíc stal prezidentem Arcidiecézní charity Praha.
Jiří Fuchs Svérázný český filosof ve svém šestidílném souboru knih buduje působivý filosofický systém. Odmítá dogmatismus, snaží se postupovat racionálně, inspirací je mu zejména Aristoteles a Tomáš Akvinský, dokazuje, že takto pojatá „klasická“ filosofie rozhodně neztratila svoje místo ve světě, ba naopak jako jediná je skutečně poctivou filosofií. Nekompromisně a důkladně kritizuje moderní a postmoderní filosofii. Jiří Fuchs přednáší mimo akademické kruhy už z dob před listopadem 1989 a v současnosti je v kontaktu s Občanským institutem.
Fedor Gál – narodil se 20. 3. 1945 v Terezíně, kam byla jeho rodina tam byla deportována na sklonku války. Vystudoval Vysokou chemickou školu v Bratislavě (1972), následovala vědecká příprava ze sociologie (1977) a doktorát věd z ekonomie (1992). Vystřídal řadu profesí v chemických fabrikách, pracoval v několika výzkumných ústavech. V roce 1987 skončil na volné noze. Byl zřejmě první vědecký pracovník ve svobodném povolání v komunistickém Československu. Po listopadu 1989 byl krátce aktivním politikem. V roce 1989 spoluzakládal hnutí Verejnosť proti násiliu (VPN). Potom byl krátce ředitelem Ústavu pro sociální analýzy bratislavské univerzity J.A. Komenského a konečně vedoucím týmu a docentem Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity v Praze, kam se přestěhoval po rozpadu ČSFR. V poslední době je především publicista, vydavatel a podnikatel v oblasti médií. Od roku 2009 se věnuje filmové dokumentaristice. Kromě filmu Krátká dlouhá cesta, to je také dokument Dobré ráno Slovensko a rozdělaný multimediální projekt „Pro Natálku“.
Martin Hanzlíček, režisér, kameraman, zvukař, střihač. Nar. 1955 v Praze. V roce 1983 dokončil studium dokumentaristiky na FAMU. Od roku 1984 externě spolupracoval se Slovenskou televizí v Bratislavě, kde se podílel na tvorbě více než čtyřiceti dokumentárních filmů. V roce 1992 působil v ČST Bratislava jako šéfredaktor redakce vzdělávacích programů. Po rozpadu republiky žije v Praze. Byl autorem a režisérem několika vzdělávacích projektů realizovaných ve spolupráci s ČT, spolupracoval s FEBIEM. Od roku 2002 se podílel na realizaci magazínu Vědník. V roce 2002 spolupracoval na seriálu ČT „Čestní občané“ (díl „Rudolf Slánský“, scénář a režie), který byl vyznamenán cenou Fites za televizní dokumentární seriál. Nyní spolupracuje s Českou televizí Praha na projektu Popularis, Diagnóza a Domácí lékař. V roce 2006 dokončil hodinový film „Sám proti sobě“ (STV, portrét R. Sikory), který v roce 2007 získal 3. místo na mezinárodním festivalu umění ARS&FILM v Telči V roce 2007 natočil film „Krajina našich předků“ jako zakázku města Mikulov.
P. Ladislav Heryán nar. v1960 Petřvaldu u Nového Jičína. Vystudoval stav. průmyslovku v Ostravě, kde poznal salesiány a začal asi v 17 studovat tajně filosofii, aby se mohl stát tajným salesiánským knězem. Salesiánem se stal v létě 1981 po druhém ročníku stavební fakulty VUT v Brně. Stal se inženýrem a po vojně pracoval ještě 3 roky v Brně v panelárně. Přitom všem pokračoval v tajném studiu teologie. V srpnu 1987 emigroval do Říma. Postgraduálně vystudoval biblistiku na Papežském biblickém institutu Biblicum a po 10 letech se vrátil do vlasti. V Českých Budějovicích na Teologické fakultě JU učil 5 let Nový zákon a řečtinu, dělal ředitele studentské komunity a duchovně spravoval jednu z budějovických farností. Od září 2002 je v Praze. Momentálně je ředitelem kobyliské salesiánské komunity, což je jeho hlavní úkol. Vyučuje na Institutu ekumenických studií ETF UK, překládá knihy a interní salesiánskou literaturu.
MUDr. Joch Roman (* 27. října 1971, Banská Bystrica) vystudoval medicínu na 1. lékařské fakultě UK v Praze. V letech 1994 – 1996 byl zahraničním tajemníkem Občanské demokratické aliance. Od založení Občanského institutu v roce 1991 byl jeho spolupracovníkem, od r. 1996 stálým výzkumným pracovníkem. V roce 2003 se stal výkonným ředitelem Občanského institutu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické a na soukromé vysoké škole Cevro institut. Hlavními oblastmi jeho specializace jsou politická filosofie, především liberálně-konzervativní myšlení, mezinárodní vztahy, především obranné a bezpečnostní otázky a USA, především americká politika. Je autorem řady monografií, odborných studií a článků. Je ženatý a má tři děti.
Prof. PhDr. Pavel Kalina, CSc. se narodil roku 1965 v Praze. Po maturitě na Gymnáziu Jana Keplera v Praze vystudoval v letech 1984 – 1989 estetiku a dějiny umění na FF UK. Následuje interní aspirantura – doktorské studium na FF UK, dále pak v letech 1993-94 studium dějin umění na Central European University v Praze. V letech 1994-2001 byl odb. asistentem na Fakultě architektury ČVUT a na Pedagogické fakultě Jihočeské university. V roce 2001 jmenován docentem pro dějiny architektury na Fakultě architektury ČVUT a v roce 2009 jmenován profesorem pro dějiny architektury a ochranu památek na Fakultě architektury ČVUT.
Doc. Dr. Ing. Juraj Kosek, vysokoškolský učitel, akademický pracovník Ústavu chemického inženýrství Vysoké školy chemicko-technologické. Jako vědec se věnuje výzkumu polymerizačních procesů. Je expertem v oboru charakterizace a modelování nanostrukturních materiálů.
Mgr. Jan Linhart absolvoval studium na Cyrilomet. teologické fakultě v Litoměřicích. Do r. 2002 byl duchovním správcem v řím.-kat. farnosti v Novém Městě n. Met. a nyní je spirituálem v Teologickém konviktu v Olomouci.
Doc. PhDr. Med Jaroslav CSc, nar. 1932 v Havlíčkově Brodě. Literární historik a kritik. Je vědeckým pracovníkem Akademie věd, přednáší českou a světovou literaturu na KTF v Praze. Dlouhodobě se věnuje především literární historii, recenzní a ediční činnosti. Jako literární historik postupně soustředil svůj zájem zejména na problematiku moderní české literatury od konce 19. století (dekadence, symbolismus, katolická moderna aj.) a na křesťansky orientovanou tvorbu starší i současnou (Spisovatelé ve stínu). Široké znalosti historické, filozofické, kulturologické a literárněhistorické tvoří pozadí Medovy monografie Viktor Dyk, v níž přinesl první syntetický portrét tohoto novodobého romantika a vysledoval jeho politický a umělecký vývoj. Své studie shrnul do souboru Od skepse k naději. V posledních letech se badatelsky zaměřil na literaturu a kulturu tzv. druhé republiky, o které vydal v roce 2010 knihu Literární život ve stínu Mnichova.
P. Jaroslav Mikeš SDB se narodil v roce 1953 v obci Kněžice u Ronova nad Doubravou. Po vyučení odešel budovat pražské metro. Na stavbě byli mezi jeho spolupracovníky kněží bez státního souhlasu. Jeho duchovním učitelem byl p. Josef Kubín pocházející z Nového Města nad Metují. Během zaměstnání v Metrostavu vstoupil do saleziánské kongregace a zahájil studium na gymnáziu. V roce 1980 vstoupil do kněžského semináře v Litoměřicích. Vysvěcen na kněze byl v roce 1985. Po působení na několika místech pak v Novém Hrádku založil saleziánský aspirantát. V roce 1991 byl přeložen do Sebranic u Litomyšle, kde působil 14 let a vedl oficiální aspirantát. V současnosti působí v Praze a mimo jiné se podílí na misiích a na přípravě misijních dobrovolníků.
Doc. RNDr. Pavel Nováček, CSc. (nar. 1961 ve Velkém Meziříčí) je vysokoškolský pedagog a ekolog. Titul RNDr. získal na Přírodovědecké fakultě UP v Olomouci a posléze působil jako odborný asistent Ústavu krajinné ekologie SAV v Bratislavě. V letech 1994-1998 byl zastupitelem města Olomouce. Od roku 1996 pracoval do roku 2007 jako ředitel Centra interdisciplinárních studií UP. Nyní na Univerzitě Palackého vede Katedru rozvojových studií. Od roku 1998 byl osm let předsedou Strany pro otevřenou společnost. Během posledních dvaceti let kandidoval ve volbách na všech úrovních politiky od komunálních voleb až po ty do Evropského parlamentu. Absolvoval řadu zahraničních studijních a výzkumných stáží v zahraničí. Je ženatý, má tři děti.
Prof. RNDr. Jan Palouš, DrSc (nar. 1949 v Praze) se zabývá astronomií a astrofyzikou, jeho specializací je vývoj galaxií a vznik hvězd. Je uznávaným odborníkem v problematice týkající se struktury mezihvězdné hmoty, expandujících obálek a podmínek, za kterých vznikají hvězdy. Je autorem nebo spoluautorem více než 130 původních prací v mezinárodních časopisech. Absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze, kde v roce 1973 získal titul RNDr. Od roku 1972 pracuje v Astronomickém ustavu AV ČR. V roce 1993 odhájil doktorskou dizertační práci a v roce 2001 byl jmenovám profesorem astronomie a astrofyziky na Univerzitě Karlově. Pravidelně přednáší na Matematicko-fyzikální fakultě UK. V letech 1993 – 1996 působil v Akademické radě AV ČR, v letech 1996 – 2004 byl ředitelem Astronomického ústavu AV ČR. Od roku 2004 je vedoucím oddělení Galaxií a planetárních soustav. Pracoval na Evropské jižní observatoři, v Max-Planck-Institutu pro astrofyziku v Garchingu, na Sterrewacht v Leidenu, na Universitě v Cardiff a v řadě dalších astronomických pracovišť v zahraničí. Je členem Evropské astronomické společnosti, v letech 1991 – 1996 byl jejím sekretářem. Je členem Mezinárodní astronomické unie a předsedou Národního komitétu pro astronomii.
Prof. RNDr. Vladimír Petkevič, CSc., nar. 1954 v Praze je jazykovědec zabývající se matematickou a komputační lingvistikou. Je ředitelem Ústavu teoretické a komputační lingvistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a spolupracovníkem Ústavu Českého národního korpusu. Působí také jako překladatel naučné a populárně naučné literatury, většinou křesťanského zaměření.
Michael Pospíšil se narodil v roce 1962 v Jihlavě. Studoval na Pražské konservatoři, ve třídě prof. Jaroslava Horáčka, pak soukromě u prof. Teresie Blumové. Od r. 1986 jako hudebník ve svobodném povolání, specializace na „starou“ hudbu. V letech 1989-91 učil na konservatoři v Pardubicích. Navštěvoval interpretační kursy, které vedli Holger Eichhorn, Marius van Altena, Stephen Stubbs, aj. V roce 1993 založil vlastní soubor RITORNELLO. Natočil cca 55 titulů na CD. Koncertuje po celé Evropě a v USA jako oratorní pěvec i s vlastním souborem.
PhDr. Prekopová Jiřina (SRN) Diplomovaná psycholožka a psycho-terapeutka. V těchto profesích se uplatnila až po emigraci do Západního Německa v r.1970. Do té doby byla „vším“, i dělnicí v JZD, uklizečkou, telegrafistkou při ČSD, s postupem obrody pracovala v osvětě, rozvíjela model estetické výchovy pro podporu dětské osobnosti. Je autorkou řady věd. článků a populárních knih, z nichž se některé staly bestsellery a byly přeloženy do 17 jazyků. Česky vyšly: Malý tyran, Děti jsou hosté, kteří hledají cestu, Jak být dobrým rodičem, Prvorozené dítě, Neklidné dítě, Když dítě nechce spát, Empatie, Odhalte poklad u svého dítěte a Nese mě řeka lásky. Životním úkolem se jí stala možnost obnovy bezpodmínečné lásky pod pevným objetím. V tomto smyslu vyvíjí terapii pro rodinné vztahy v rodině. Zakládá instituty a vzdělávací centra (u.a. v Čechách pod vedením Dr. Jaroslava Šturmy, v Rakousku, Německu, ve Španělsku, v Mexiku a Jižní Africe). Žije většinou na přednáškových cestách, zřídka je ve svém bytě u Bodamského jezera. Byla jmenována čestnou členkou Česko-moravské společnosti pro psychologii a České společnosti pro soc.pediatrii.
Doc. Mgr. Martin C. Putna, Dr. nar. 1968, v Písku. Literární historik a kritik, překladatel, moderátor a pedagog Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Vystudoval na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze obor filologie (1986-1991). Zároveň se zúčastňoval bytových filozofických seminářů (1987-1989). Byl jednou z hlavních postav sametové revoluce na Filosofické fakultě UK a rovněž jedním z iniciátorů založení České křesťanské akademie (původní název Křesťanská akademie Praha) a revue pro křesťanství a kulturu Souvislosti. V letech 1991- 1992 absolvoval studijní pobyt na Ludwig-Maxmilian- Universität v Mnichově. Působil jako pedagog na FF UK (1992-1997 Ústav východoevropských studií, 1997-2006 Centrum komparatistiky), poté přešel na Fakultu humanitních studií UK (2006). Doktorát získal roku 1995, docenturu roku 1998 za monografii Česká katolická literatura v evropském kontextu 1848–1918. Teologického vzdělání dosáhl na Teologické fakultě v Českých Budějovicích (1998-2000). Byl zastupujícím profesorem na univerzitě v Řezně (2004/2005) a stipendistou Fulbrightova badatelského programu na Boston College v USA (2007/2008). Externě přednášel rovněž na FAMU a na Vyšší odborné škole publicistiky. Jako autor a moderátor kulturních a náboženských pořadů spolupracuje s Českým rozhlasem a s Českou televizí V letech 2008–2011 byl ředitelem Knihovny Václava Havla.
Prof. PhDr. Smékal Vladimír, CSc. Narozen v r.1935.Vyučuje psychologii na Fakultě soc.studií MU v Brně, na Fakultě human.studií UK v Praze a na Teol. fakultě UP v Olomouci. Je ředitelem Výzkumného centra vývoje osobnosti a etnicity při MU. Přednáší psychologii osobnosti, psychologii náboženství, metodologii psychol. výzkumu a vede kurzy praktické psychologie osobnosti (selfmanagementu). Studijně i prakticky se věnuje logoterapii, adlerovské individuální psychologii a transakční analýze. Zabývá se možnostmi uplatnění psychoterapie v rozvoji duch. kultury osobnosti a ve výchově. Je autorem více než 200 studií a spoluautorem několika učebnic psychodiagnostiky, metodologie psychol. výzkumu a porad. psychologie. V r. 2002 vydal obsáhlou monografii Pozvání do psychologie osobnosti. V r. 2003 editoval monografie Utváření a vývoj osobnosti a Podpora optimálního vývoje osobnosti z prostředí minorit. V r. 2005 vyšla krátká zamyšlení nad psychickou a duchovní kulturou osobnosti nazvaná O lidské povaze a v r. 2008 kniha Víš proč žít?. Hostoval na několika zahr. univerzitách a v souč. nejvíce spolupracuje s Institutem zdraví dítěte Bristolské univerzity.
Prof.PhDr. Sokol Jan Zlatník, mechanik, v letech 1964-90 vedl vývoj software ve VÚMS Praha. Dálkové studium matematiky, pak antropologie na UK 1993, docent 1997, profesor 2000. Signatář Charty 77, 1990-92 poslanec a místopředseda SN FS ČSFR, v r.1998 ministr školství, 2003 koaliční kandidát na prezidenta republiky. Nyní působí jako profesor filozofie, proděkan FHS UK. Publikace: Poselství Ježíšovo 1969; Jak počítá počítač 1977; Mistr Eckhart a středověká mystika 1993, 2000; Čtení z Bible 1996; Čas a rytmus 1996, 2004; Malá filosofie člověka 1992, 1998, 2004, 2007; Člověk jako osoba 2002; Moc, peníze a právo 2007. Přeložil přes 20 knih, v letech 1965-79 člen překladatelské skupiny pro ekumenický překlad Nového zákona.
PhDr. Stříbrný Jan Filozof. fak. UK 1968-1973 (historie-čeština), tajné studium teologie 1980-1989. Zaměstnán ve Svazu protifašistických bojovníků, zodpovědný za historicko-dokumentační komise (1974- 1990), poté v Historickém ústavu Armády ČR, historik 2. odboje (1990-1994). Od 1995 pracuje v České křesť. akademii, 2. viceprezident, zodpovědný za hist. výzkumné projekty – v současnosti Martyrologium katol. církve v čes. zemích ve 20. stol. Publikace (mj.): Duchovní v koncentračních táborech. In: Češi v nacistických koncentračních táborech, káznicích a věznicích. Sborník z věd. konference. Praha 1996, s. 56-63. Židovští vojenští duchovní a židovská otázka v čs. vojsku na západě v letech 1939-1945. Příběh Alexandra Krause a JUDr. Hanuše Rebenwurzela-Rezka. In: Postavení a osudy židovského obyv. v Čechách a na Moravě v letech 1939-1945. Sborník studií. Praha 1998, s. 162-220. Katolická církev v českých zemích v čase dvou totalit. In: České církevní dějiny ve druhé polovině 20. století. Brno 2000, s. 78-115. Hesla pro Lexikon für Theologie und Kirche, sv. 10. Herder/Freiburg im Breisgau 2001 – Tomášek František (s. 103), Tschechische Republik (s. 277-279) a Tschechoslowakei (s. 279-283). Příspěvek Die Rolle der Kirchen im Protektorat pro Collegium Carolinum. München 2007 (v rukopise).
Vladimír Suchánek PhD Filmař, filmový historik a pedagog Palackého univerzity v Olomouci Vladimír Suchánek je autorem původní české koncepce spirituálního filmu. Sumu svých teoretických a teologických názorů shrnul v knize Topografie transcendentních souřadnic filmového obrazu s podtitulem Úvod do problematiky uměleckého obrazu jako duchovně-estetické skutečnosti (2002), jež vznikla prohloubením jeho disertační práce Umělecké dílo jako mystagogie (1996), a dále ji rozvinul ve svazku nazvaném A vdechl duši živou… s podtitulem Úvod do duchovních souvislostí animovaného a trikového filmu (2004)
Mgr. Jan Špilar Nar. 1964 v Pardubicích. Vyučil se kadeřníkem v Hradci Králové a nastoupil jako maskér v Národním divadle v Praze. Během tohoto období líčil na filmu Amadeus. Po vojně se přestěhoval do Brna, kde pracoval jako pošťák. V červnu 1987 se oženil s Gitou Pitlíkovou a je otcem tří dětí. Vrátil se k profesi kadeřníka v Přerově, Praze a nakonec se vrátil do Brna. V roce 1993 si otevřel kadeřnické studio Střihoruký Edward kde pracuje dodnes. Od roku 1999 si při zaměstnání doplňoval vzdělání, v roce 2003 maturoval a v roce 2004 promoval na TF JCU v Českých Budějovicích, na katedře praktické teologie. V roce 2008 mu bylo uděleno jáhenské svěcení. Jáhenskou službu vykonává v Brně na Petrově.
Prof. Mgr. Jindřich Štreit nar. 1946 ve Vsetíně. Fotograf, vysokoškolský pedagog, kurátor a organizátor kulturního života. Vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci (1963-1967). Poté vyučoval na základní devítileté škole v Rýmařově, po roce se stal ředitelem školy v Sovinci a později v Jiříkově. V letech 1974–1977 absolvoval Školu výtvarné fotografie při ústředním výboru Svazu českých fotografů v Brně. Od roku 1967 realizoval přes 850 samostatných výstav v řadě zemí Evropy i v zámoří. Od roku 1964 se zúčastnil přes 300 výstav na čtyřech kontinentech světa a byl účastníkem mnoha mezinárodních dílen a sympozií. Vyhlášenou formou neoficiální kultury se staly v osmdesátých letech jeho vernisáže českých a slovenských umělců na Sovinci, ve kterých se svou ženou pokračovali až do roku 1997. V rámci pedagogické činnosti pro studenty pravidelně připravuje s kolegy z Institutu tvůrčí fotografie Filozofickopřírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě fotografické dílny a především dlouhodobé fotografické projekty, jež mapují běžný život ve městech i na vesnicích. Od roku 1990 část své práce soustavně věnuje podpoře humanitární a charitativní činnosti. Za svoje fotografie získal řadu domácích i mezinárodních ocenění.
Petruška Šustrová nar. 1947 v Praze je disidentka, překladatelka a publicistka. Z politických důvodů nedokončila studium na Filozofické fakultě UK. V roce 1969 byla zatčena a poté odsouzena k dvěma letům odnětí svobody za opoziční aktivity v Hnutí revoluční mládeže, jehož členy byli také Jaroslav Bašta, Ivan Dejmal, Jan Frolík či Petr Uhl. V roce 1976 podepsala Prohlášení Charty 77. V roce 1979 se stala členkou Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. V roce 1985 byla jednou ze tří mluvčích Charty 77. Od roku 1987 spolupracovala s redakcí samizdatové revue Střední Evropa. V letech 1990-1992 působila jako náměstkyně federálního ministra vnitra (podílela se na prověrkách pracovníků ministerstva, rozvědky a justice a spolupracovala na přípravě lustračního zákona). Působí jako publicistka a překladatelka z angličtiny a polštiny. V říjnu 2008 byla Senátem PČR zvolena členkou Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Za rok 2009 získala novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky.
Ing. Jiří Tymel Novoměstský varhaník, nejvýznamnější žák Martina Matysky, zachránce několika historických varhan a propagátor skladeb zapomenutých autorů převážně 19. a 20. století, který se výrazně podílí na kulturním životě nejen svého města. Předseda Polyfonního sdružení Nové Město nad Metují.
Václav Vokolek nar. 1947 v Děčíně. Studoval pedagogiku a dějiny umění. V současnosti přednáší dějiny umění a tvůrčí psaní na Vyšší odborné škole publicistiky. Je autorem desítek knih, almanachů a sborníků. Pravidelně spolupracuje s Českým rozhlasem (stanice Vltava a Praha). Jeho texty jsou často zhudebňovány. Publikoval v časopisech: Host, Souvislosti, Literární noviny, Tvar, Ateliér, Moderní analfabet, Proglas, Humus, Neon, Aluze, Regenerace, A2 aj., redaktorem časopisu Host a šéfredaktorem Souvislostí. Měl řadu samostatných výstav v Česku i v zahraničí.
Dagmar Voňková – nar. 1948 v Hradci Králové. Zpěvačka, kytaristka a skladatelka. Po gymnáziu studovala pedagogickou fakultu, vystřídala řadu sezónních profesí. Veřejně vystupuje od roku 1971, později jako členka volného sdružení písničkářů Šafrán. Proslavila se skvělou technikou hry na kytaru plnou experimentů. Vydala sedm řadových alb (Dagmar Andrtová-Voňková; Živá voda; Golden Gate: The Magician of Guitar from Prague I; Dagmar Andrtová; Birdcage/Voliéra; Milí moji; Slunci ležím v rukou), účinkuje i na albech jiných písničkářů. Vystupovala po téměř celém světě, její skladby vyšly i u zahraničních vydavatelů a nahrála rovněž hudbu pro představení Rok na vsi bratří Mrštíků (Národní divadlo 1993, režie Miroslav Krobot). V roce 2010 vydala knihu písňových textů, básní a kreseb LISTÍ a 16. listopadu 2010 jí byla udělena pamětní medaile Ústavu pro studium totalitních režimů „Za svobodu a demokracii“.
Mgr. Matyáš Zrno Absolvent Německých a rakouských studií na Institutu mezinárodních studií FSV UK. Studoval také v Německu a Spojených státech. Pracoval jako vedoucí zahraniční rubriky týdeníku Respekt a jako redaktor zahraničního zpravodajství České televize. Přednáší na Vysoké škole finanční a správní a Vysoké škole CEVRO Institut. Je uznávaným odborníkem na problematiku bývalé Jugoslávie. Na toto téma publikoval v českých médiích stovky článků (Respekt, Týden, Lidové Noviny, Hospodářské Noviny, Mladá Fronta Dnes). Mnohokrát byl hostem českého vysílání BBC, Českého rozhlasu, České televize a elektronických médií v republikách bývalé Jugoslávie. Je místopředsedou Společnosti přátel Černé Hory a členem předsednictva Svazu černohorských asociací Evropy. Je starostou TJ Orel Praha 2 – Královské Vinohrady. Je členem studijní skupiny NATO „Transatlantic opinion leaders to Afghanistan“ a zastupujícím členem Rady vlády ČR pro lidská práva. Na jaře letošního roku ukončil roční působení v pozici šéfa českého provinčního rekonstrukčního týmu v provincii Lógar v Afghánistánu.
V tomto velice stručném představení nejsou zahrnuti všichni přednášející a účinkující na 22. AT. Poskytnuté údaje jsou vzhledem k omezenému prostoru kráceny. Pokud chcete o našich přednášejících vědět více, přijďte si poslechnout jejich přednášky.
DĚKUJEME VŠEM PŘEDNÁŠEJÍCÍM ZA JEJICH OCHOTU I ČAS, KTERÝ AKADEMICKÝM TÝDNŮM VĚNUJÍ.
Během doby vánoční v televizi nenaladíte přednášky z Akademických týdnů, ale bude možnost připomenout si ročník 2011 koncertem manželů Radových. TV Noe záznam z koncertu vysílá v tyto dny:
22. ročník Akademických týdnů se koná od 27. července do 3. srpna 2012
Na TV Noe probíhá vysílání přednášek z 21. ročníku Akademických týdnů v pořadu Noční univerzita.
